Člověk má více než 600 kilometrů cév, které přivádějí krev do mozku. Pokud je přívod krve do mozku blokován, může to mít vliv na způsob, jakým jsou podněty zpracovány, což může ovlivnit pocit rovnováhy. Další příčinou může být zhoršení přívodu krve do vnitřního ucha. To také může způsobit nerovnováhu ve zpracování podnětů a vyvolat rotační vertigo. Závrať může být dále příznakem kardiovaskulárních (srdečně – cévních) problémů. Vertigo způsobené kardiovaskulárními poruchami může být provázeno příznaky, jako jsou dušnost a bušení srdce. Vertigo též mohou spouštět různé poruchy nálady. V tom případě je provázeno příznaky, jako je únava, depresivní nálady, nedostatek radosti nebo vnitřní nepokoj a větší podrážděnost.
Vertigo se často vyřeší během několika týdnů: rovnovážný systém těla rovnováhu obnoví. Obvykle se vše úplně vrátí k normálu. Když k tomu dojde, je to proto, že náš mozek může úspěšně kompenzovat narušenou funkci: mezi nervovými buňkami se vytvářejí nové vazby a stávající spojení jsou upravena. Schopnost mozku přizpůsobit se novým okolnostem a požadavkům je známá jako neuroplasticita. S věkem však dochází k poklesu neuroplasticity. Procesy vyvolávající závrať potřebují více času k nápravě, a kromě toho je často zapotřebí přijmout další opatření.
S přibývajícím věkem může být vertigo také součástí takzvané kognitivní dysfunkce mozku. Příznakem mohou být potíže, jako jsou poruchy paměti nebo špatné soustředění. Dalším faktorem je to, že senzorické vjemy nejsou u starších lidí zpracovávány tak rychle. Zpomalení přenosu informací mezi nervovými buňkami může vést též k pocitu nejistoty a závrati. Takové potíže jsou méně dramatické, ale často trvají déle. Lékaři na tento stav poukazují jako na chronické vertigo.
Depresivní nálady, stres nebo úzkosti mohou také vyvolat závratě. Nízký krevní tlak nebo dehydratace jsou dalšími faktory, které mohou způsobit vertigo nebo pocit přechodné ztráty vědomí.
